Galapágy

Galapágy

Galápago znamená mořskou želvu-souostroví znamená tedy něco jako želví ostrovy. Přestože leží Galapágy na rovníku, není podnebí nikterak tropické. Vzrostlé stromy a hustou vegetaci naleznete pouze v centrálních částech větších ostrovů. Na pobřeží uvidíte vyprahlou krajinu s kaktusy a suchým křovím. Prší tu pouze od prosince do března. Souostroví Galapágy vzdálené jeden tisíc kilometrů na západ od ekvádorského pobřeží je ojedinělou přírodní lokalitou s velkým množstvím druhů zvířat, které většinou nikde jinde nenajdete. První ostrůvky Galapág, kterých je v současnosti více jak 40, se objevily jako vyvřeliny čedičové lávy při podmořských erupcích asi před třemi až pěti milióny let, což je z pohledu geologa celkem nedávno. Více jak 98% všech hornin tvoří čediče. Horká láva a vyvřeliny e začaly objevovat nejdříve na mořském dně a teprve po čase se ostrůvky začaly objevoval nad hladinou. A protože byl přínos sopečné hmoty o mnoho větší, než stačilo moře erozní činností odnášet, zůstaly nám tu dodnes ostrovy. Galapágy patří mezi vulkanicky nejaktivnější oblasti oceánů na Zemi. Od doby objevení Galapág před téměř pěti sty lety bylo zaznamenáno více jak padesát erepcí. Erupce sopek na ostrovech nejsou nikterak mohutné, většinou mají podobu klidných výlevů lávy, nikoli hrozivých výbuchů horkých plynů a kamení. Když se Galapágy vulkanickou činností zrodily z oceánu, neexistoval na nich žádný život. Nikdy nebyly spojené s pevninou, a tak se sem předchůdci veškeré zdejší fauny a flóry museli dostat z jiné části světa a při tom překonat minimálně tisíc kilometrů. Vědci jsou fascinováni zvláštní nevyvážeností v zastoupení různých druhů rostlin a zvířat na ostrovech. Na ostrovech žije mnoho druhů plazů, ale žádní obojživelníci, velké množství ptáků, ale žádní savci. Z rostlin chybí palmy a jehličnany a určité druhy kapradin, které mají pro transport velká a těžká semena. Jsou dva způsoby, jak se organismy mohly na ostrov dostat, po moři nebo vzduchem. Předpokládá se, že předchůdci dnešních suchozemských druhů připluli přes oceán na vyplavených pralesních velikánech-padlé stromy z oblasti Střední Ameriky. Takto lze vysvětlit, že ostrovy obsadili především odolní plazi, pro něž nebyli minimálně dvoutýdenní plavba slaným oceánem takovým problémem jako pro savce. V případě leteckého mostu posloužilo kromě větru především ptactvo, které s sebou přineslo semínka. Zdařilý přenos každého jednotlivého druhu byl vždy dílem velké náhody. Vzhledem k tomu, že ne ostrovech existujících pět až deset miliónů let, je nyní necelých čtyři sta rostlinných druhů, připadá na uchycení každého nového druhu v průměru osm až deset tisíc let. Galapágy jsou sice ve srovnání s pevninou chudé na počet druhů zvířat a rostlin, ale vzhlede k jejich izolovanosti a mládí jde o pestrost téměř zázračnou. Prehistoricky vypadající ještěři jsou největším lákadlem na ostrovy. Ale vyskytují se tu i jiní, jako například leguán, tučňák galapážsky, terej modronohý, želva sloní,…