Kyselé deště

17.09.2011 22:23

místo měření: NJ - ZŠ Tyršova - zahrada
zeměpisná poloha: 49,5 s.š. 18 v.d.
délka měření: 1-30. listopadu 2006



Vznik kyselých dešťů:

Je to reakce oxidu síry spolu s oxidy dusíku a vzdušnou vlhkostí (srážky). Ale kyselý není jen déšť, ale i mlha, jinovatka či sníh - někdy jsou i kyselejší než samotný déšť, jelikož mají větší povrch, a proto "vsáknou" více kyselosti. Svůj díl na kyselosti srážek nese i jejich množství a teplota. Při vyšší teplotě se plyny více rozpínají - léto - a škodliviny se snáze roztýlí. Tyto škodliviny zůstavají v ovzduší několik dní a tím dochází k hromadění kyselin. Sníh pak na sebe nabaluje velké množství kyselin, protože sněhové vločky se drží v ovzduší, a sníh má tím menší pH. Příroda však dokáže tyto kysliny snižovat, a to díky dešti, jelikož kyseliny vznikají postupně.

Důsledky:

Kyselé deště poškozují stromy, rozežírají budovy a hubí život v řekách. Dnes už dokážeme snížit množství oxidů siřičitého, vypouštěného z tepelných elektráren, ale příslušné techonologické zařízení je velmi drahé.
 

Měření kyselých dešťů žáky školy


listopad roku 2006

Tento měsíc bylo velmi sucho, podle toho, že srážky byly pouze ojedinělé a množství bylo malé. Ze začatku měsíce vítr vál spíše od jihu až jihovýchodu a ke konci měsíce od severu nebo západu. Teploty se pohybovaly od 10 do 15 °C . Takže můžeme říci, že teploty byly na tento mesíc neobvykle vysoké. Dále tu jsou druhy srážek. Jsou dva – déšť (rosa) a sníh (led). Převažoval déšť, sníh se nám objevil pouze 3krát a to ve velmi malém množství. Déšť byl někdy v množstvím malém kolem 1-5ml , jindy v množstvím větším 13, 20, 33 i 57ml... pH , v našem případě, byl sice menší problém, protože pro přesné určení pH je potřeba spíše elektronika na měření pH , proto radím těm, kdo si chtějí zkusit vlastní měření kyselých dešťů ve svém okolí, buď si tuto vymoženost poříďte, nebo se poraďte se svým učitelem. My se spolehli na vlastní zkušenosti a samozřejmě svého vyučujícího. Nejnižší hodnota byla 5,5 a nejvyšší byla 4,4 , což značí velmi kyselé prostředí. Z naměřených hodnot jsme pak vypočítali průměr, který vyšel 5,22 pH , což ukazuje na celkově slabou kyselost půd. V igelitovém sáčku se někdy může vyskytnout jisté znečištění vzorku. Mohou to být různí brouci, hmyz nebo větvičky. V našem případě jsme objevili semínka bříz, mouchy a smítka prachu. Toto všechno musíte hlídat, pokud chcete správně měřit kyselé deště. Je to sice občas trochu namáhavé, jako třeba určování pH, ale z vlastní i zkušenosti jiných vím, že se to vyplatí vědět něco o přírodě kolem sebe a o tom, co se v ní děje. :)

naměřili a sepsali žáci ze ZŠ Tyršova