Turisté obdivují divoké vodopády vytékající z horské tundry v Krkonoších, tisíce květů na orchidejové louce v Bílých Karpatech nebo staleté duby v lužním lese. Nad třeboňskými rybníky krouží majestátní orel mořský a beskydskými hvozdy se tiše plíží rys. Zpěv ptáků oživuje jarní jitro v městském parčíku. Bohatá příroda patří mezi věci, kterých si Češi na své zemi cení nejvíce.

Ostrovy divočiny

Většinu České republiky využívají lidé. Tím důležitější je zachovat alespoň na několika místech poslední ostrůvky divoké přírody bez vlivu člověka. Slouží k tomu hlavně první zóny národních parků a národní přírodní rezervace. Poskytují každému z nás prostor k poznání, klidu a samotě i odpočinku. Můžeme zde obdivovat přirozené proměny ekosystémů: pralesy s prastarými stromy, padlými kmeny a samovolně vyrůstajícími stromky; nespoutané potoky či řeky, jež si samy hledají cestu a mění koryta. Domov tady nacházejí nejvíce ohrožené druhy zvířat a rostlin. Takových útočišť u nás nikdy nebude mnoho – patří ovšem k nejkrásnějším klenotům naší krajiny.

Příroda s lidmi

Pro kvalitu našeho života je ovšem přinejmenším stejně důležitá příroda v běžné, obhospodařované krajině. Dřevařské, těžební nebo stavební společnosti, průmysl a další musí respektovat, že se lidé chtějí kolem sebe zachovat pestrou a rázovitou krajinu. Proto je třeba důležité, aby například

• zemědělství se namísto vysokých výnosů za každou cenu více zaměřilo na šetrné hospodaření, které ponechá místo pro zeleň, ptáky a hmyz;
• pro péči o lesy nebyla jediným hlediskem těžba dřeva, ale také prostor pro přírodu a lidi;
• při plánování výstavby ve městech úřady neobětovaly parky a další zelené plochy;
• postupně klesalo znečištění řek, takže se v nich opět půjde koupat a bude přibývat ryb;
• nové projekty ve volné krajině – domy, silnice, průmyslové zóny, kamenolomy – respektovaly její malebný ráz.

Vzácné druhy

Mnoho druhů stále patří mezi vážně ohrožené, některé nadále ubývají. Ovšem poslední roky ukázaly, že účinná ochrana přírody může mít úspěch. Díky dobrým zákonům a dalším opatřením se do naší krajiny vrací dříve vyhubené druhy zvířat: rys, bobr, orel mořský, sokol a dokonce vlk. Přibývá také těch, které ještě nedávno stály na pokraji vymizení, jako je například vydra či husa velká.

Ekonomické přínosy

Ochrana přírody a malebné krajiny má také důležité ekonomické přínosy. Národní party a rezervace přitahují turisty, takže podporují prosperitu místních obcí. Divoké rostliny se používají k výrobě léků. Lužní lesy, louky a meandrující koryta účinně zadržují povodně.

Ochrana někdy nestačí

Ani ochrana přírody na papíře v některých případech nezajišťuje skutečné bezpečí:

• V řadě rezervací se komerčně kácí dřevo nebo jsou poškozovány například hnojivy splachovanými z okolní zemědělské půdy.
• Několik let práce Hnutí DUHA bylo potřeba k tomu, aby úřady zastavily kácení v posledních zbytcích pralesů uprostřed národního parku na Šumavě a ponechaly je přirozenému vývoji.
• Vinou systematického ilegálního odstřelu opět už ubývá silně ohrožených rysů.
• Vláda někdy nechává volnou ruku megalomanským stavbám, jako je dálnice přes České středohoří.

Ovšem nejvážnější hrozbu pro přírodní bohatství v naší zemi představuje komerční využívání běžné krajiny: průmyslové zemědělství, umělé smrkové monokultury v lesích, zástavba volných ploch, toxické znečištění a další.