Ozónová díra

Britští experti analyzovali meteorologické údaje nashromážděné v období let 1980 až 2000 a poukázali na existenci zpětné vazby, která Antarktidu od poloviny 80. let chrání před vlivem globálního oteplování. Rychlé vzdušné proudy v oblasti pod ozónovou dírou totiž v letních měsících podporují tvorbu jasných mraků a brání tím průchodu slunečních paprsků k zemskému povrchu.

"Tyto mraky jsou pro sluneční paprsky jako zrcadlo - odrážejí sluneční teplo, takže oteplování kvůli rostoucím emisím uhlíku je v tomto regionu během léta efektivně potlačováno," vysvětlil profesor Ken Carslaw z univerzity v Leedsu. "Jestliže tyto větry ustanou, a to se zdá pravděpodobné, růst emisí oxidu uhličítého pak může urychlit oteplení jižní polokoule."

Klíčem k nově objevené zpětné vazbě je aerosol tvořený drobnými částicemi rozptýlenými ve vzduchu. Aerosol má ochlazující účinek na klima.

Rychle se pohybující vzdušné proudy v prostoru pod ozónovou dírou vynášejí do atmosféry velké množství mořské vody a spolu s ní i milióny drobných částeček soli. Ve vzduchu pak vzniká více oblačnosti, která odráží sluneční záření zpět do vesmíru.

S postupnou obnovou ozónové vrstvy začne uvedený zpětnovazební mechanismus ztrácet na efektivitě a je dokonce možné, že začne působit opačně, což by oteplování na jižní polokouli významně urychlilo.

"Náš výzkum vyzdvihuje přínos nejmodernějších modelů a dlouhodobých souborů dat, které nám umožňují tyto nepředvídatelné a komplexní klimatické zpětné vazby odhalovat a zahrnovat do našich předpovědí," dodal profesor Carslaw.

Někteří vědci však se závěry britských výzkumníků nesouhlasí: "Je otázkou, zda vítr opravdu zpomalí. Já o tom pochybuji," řekla Judith Perlwitzová, profesorka na univerzitě v Coloradu a vědecká pracovnice amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA). "O budoucnosti nerozhoduje jen zacelování ozónové díry. Zvyšujeme rovněž produkci skleníkových plynů, které větry zrychlují."

Perlwizová dále připomněla, že obnova ozónové vrstvy nad Antarktidou potrvá ještě asi půl století. Světová meteorologická organizace (WMO) neočekává návrat na hodnoty naměřené před rokem 1980 dříve než v roce 2060.